Jeden z vedlejších ↗slovosledných činitelů, kterým se v č. řídí poloha nepřízvučných slov a pohyblivých morfémů ve větě; viz ↗klitika. Přízvučným „hostitelem“, tedy tím slovem, s nímž klitika tvoří jeden rytmický celek, může být i jiné slovo než to, k němuž klitika bezprostředně syntakticky příslušejí. Č. má totiž klitiky větné, kdežto např. italština n. francouzština mají klitiky slovní (viz ↗klitika). Ve větě Rád bych se o tom nechal poučit je se odtrženo od infinitivu poučit, k němuž syntakticky patří (je – spolu s klitikou bych – v pozici K2, tj. druhé pozici ve větě pro klitiky). V tomto smyslu působí rytmický činitel proti ↗slovoslednému činiteli gramatickému, a v mnoha definovaných konfiguracích nad ním vítězí: Rád bych se o tom nechal poučit. Ale: *Rád bych o tom nechal poučit se. V mnoha případech není vítěze, protože věty s prosadivším se r.s.č. (Petr se slíbil oholit) i věty s prosadivším se slovosledným činitelem gramatickým (Petr slíbil oholit se) jsou gramaticky správné. Viz též ↗slovosled, ↗klitika, ↗slovosledný činitel gramatický, ↗slovosledný činitel rozměrový.